Většina majitelů krmí své psy komerčně vyráběnými granulemi, někdo však nedá dopustit na domácí stravu. Co je lepší? Na to se nedá jednoznačně odpovědět. Vše má své výhody a nevýhody, navíc každý pes je jiný a každému vyhovuje něco jiného. Záleží na každém, kolik času, energie a peněz chce výživě svého domácího mazlíčka věnovat.
Lidé, kteří jsou ochotni obětovat svou energii a čas přípravě krmiva, mohou zvolit klasickou stravu (vařené maso a přílohy), případně dokrmovat psími konzervami nebo předem připraveným baleným či sušeným masem. Pro chovatele s časovou vytížeností je většinou lepší zvolit granule.
Výhody a nevýhody granulí pro psy
Granule jsou kompletní krmnou směsí určenou pro všechna plemena psů všech věkových a hmotnostních kategorií. Nespornou výhodou je jejich snadná skladovatelnost a jednoduché dávkování. Čas, který majitel ušetří přípravou krmiva, může věnovat procházkám nebo jiným aktivitám se psem. Další předností je především energetická hodnota s vysokou koncentrací živin při relativně malém objemu.
Složení granulí se liší u každé značky. Obecně se do suchého krmiva zpracovává maso a masová moučka, obiloviny či brambory, vitaminy a minerální látky, ovoce, zelenina, funkční doplňky (kloubní výživa, probiotika...) atd. Tyto složky jsou v krmivu v různém hmotnostním a druhovém zastoupení.
Další výhodou granulí je jejich vyváženost, majitel má jistotu, že zvíře dostává vše, co potřebuje, ve správném poměru a množství. Samozřejmě se musí jednat o granule kvalitní, ne levné ekonomické řady.
I když granule mohou vypadat na první pohled stejně, rozdíl mezi jednotlivými značkami je obrovský. Nekvalitní komerční krmiva mají podíl na řadě onemocnění a obtíží (alergie, obezita, nadýmání atd.). Kvalita je závislá hlavně na prvotní surovině (maso nebo masová moučka), ze které se granule vyrábějí, obsahu obilovin, způsobu konzervace a technologickém postupu výroby.
Nevýhodou granulí je nižší stravitelnost oproti masu a také fakt, že jsou málo aromatické a některým psům nechutnají. Tento problém lze vyřešit dochucením pomocí konzervy, vlažného masového vývaru bez soli nebo pokapat granule oleji z ryb, které nejenže zajistí větší chutnost granulí, ale navíc zlepšují kvalitu srsti. Případně lze po určité době měnit jednotlivé receptury (u psů, kteří nemají citlivý zažívací trakt, alergie apod., lze doporučit střídání jednotlivých receptur po 3–6 měsících).
Je také důležité granule správně skladovat, tj. mít je v suchu a v uzavíratelném obalu, aby se zabránilo oxidaci tuků. Neméně důležité je zkrmit granule nejlépe do 3 měsíců po otevření pytle (proto vždy volte balení přiměřeně velké a nekupujte granule v prodejně z otevřených pytlů).
Výhody a nevýhody doma vařené stravy pro psy
Nevýhodou doma připraveného krmiva je, že krmnou dávku je obtížnější sestavit, aby byla vyvážená. Je třeba doplňovat minerály, vitaminy, doplňky kloubní výživy atd.
Výhodou je, že přesně víte, co psovi v misce předkládáte, a sami si vyberete kvalitu ingrediencí, ze kterých budete vařit. S trochou fantazie může být strava velmi rozmanitá (různá masa, přílohy, zelenina a bylinky). Velkou předností domácího krmiva je to, že psům velmi chutná.
Největší nevýhodou je, že nikdy přesně nevíte, kolik a kterých živin organismus z krmiva vstřebal a dokázal absorbovat k dalšímu využití. Problémy se objevují častěji u zvířat, která jsou krmena jednostranně, například jen jedním druhem masa s rýží a mrkví. Další nevýhodou je větší časová náročnost na přípravu a obtížnější skladování (zvlášť na cestách).
Složení krmné dávky by mělo obsahovat přibližně dva díly masa a jeden díl příkrmu (rýže, ovesné vločky...). Krmivo se doplňuje o syrovou i vařenou zeleninu a vejce, které jsou výborným zdrojem vitaminů A, D, kyseliny listové, B12 a také železa. Z mléčných výrobků je vhodný zejména tvaroh, sýr (ne tavený) a kysané výrobky. Syrová zelenina obsahuje více vitaminů, ale psi ji hůře tráví, proto je dobré ji rozmixovat. Obiloviny, luštěniny a brambory je nutné vždy podávat vařené. Ryby by se měly do krmné dávky zařazovat maximálně dvakrát týdně kvůli zvýšenému riziku obsahu těžkých kovů. Tučné ryby jsou výborným zdrojem vitaminů A, D a omega 3 nenasycených mastných kyselin. Je dobré přidávat do krmné dávky také vnitřnosti, ale s játry buďte opatrní, mají vysoký obsah vitaminu A a může tedy dojít k předávkování. Slezina může u citlivých jedinců vyvolat průjem.
Není nutné dávat jen libové maso, pes zužitkuje i chrupavky a šlachy. Pozor ale na vařené kosti (zejména kuřecí a králičí), které se snadno lámou a jsou natolik ostré, že může dojít k zapíchnutí do sliznice žaludku nebo střeva. Pokud nejsou podávány kosti, je nutné dodávat do krmné dávky vápník. Stejně tak například vitaminy A, D a jód je třeba doplnit kvůli nízkému obsahu v mase. Pokud přidáváte kosti (nejlépe syrové), je nutný návyk (resp. pokud je psovi nedáváte od štěněte, neměli byste s tím v dospělosti začínat, protože po cca 2 letech se vytrácí tzv. jehlový reflex a hrozí poranění trávicího traktu).
