Mnozí lidé, kteří uvažují nad pořízením psa, se domnívají, že velký pes patří k boudě a malý i do bytu. Není to ale tak jednoduché.
Pes do bytu?
Do bytu si můžete pořídit téměř jakékoliv plemeno, asi kromě těch huňatých (Bernský salašnický pes apod.), kterým by bylo uvnitř zbytečně horko. Jde spíše hlavně o to, jak moc se mu bude páníček věnovat.
Pokud si pořídí i když malé, ale akční plemeno - třeba teriéra, ten nějaké celodenní ležení na gauči neocení. Tito psi mají spoustu energie, kterou potřebují vybít. Pokud se nudí, můžou časem začít ničit nábytek či být nervózní nebo dokonce agresivní.
Podobně je to u středního plemene Border Collie či Australský ovčák - tady jde o plemena ovčácká, tj. mají v sobě zakódovanou potřebu častého pohybu. Když se jim nebudete věnovat, často si najdou zábavu sami. Můžou začít nahánět cyklisty, "pást" letadla či ptáky. Podobně také lovecká plemena, např. maďarští ohaři či běžci jako chrti, vipeti atd. nebudou s poleháváním na gauči vůbec spokojeni.
Pokud nemáte moc času se pejskovi věnovat, pořiďte si raději společenské plemeno (bišonek, maltézský, havanský, boloňský psík apod.). Ale i ti ocení aspoň kratší vycházky a hraní.
Pes u boudy? To snad ne!
Naštěstí už v dnešní době hodně lidí upouští od toho, aby měli psa přivázaného u boudy, kde stráví celý zbytek života. Hodně lidí, kteří mají dům se zahradou, nechávají psa přes noc v kotci a přes den volně, někteří si jej berou dokonce i do domu. V každém případě, i když máte zahradu, psovi to stačit nebude, potřebuje vycházky, aby si prošel nové okolí, očichal si psí značky, potkal se s jinými psy apod. Celodenně zavřený na zahradě určitě nebude spokojený, a to ani když máte psy dva či více.
Raději psa, nebo fenu?
Obě psí pohlaví mají svá pro a proti. Psí samec většinou více přilne k majiteli, často se dá snadněji vycvičit a nepodléhá hormonálním výkyvům, jako feny. Na druhou stranu značkuje, když ucítí háravou fenu, může více štěkat, kňučet a výt, nebo dokonce přestane na čas jíst. Najdou se i takoví jedinci, kteří ze dvora či zahrady za fenami utíkají, což je nebezpečné pro ně samotné (může je srazit auto, v lese zastřelit myslivec atd.) i pro okolí.
Naopak feny jsou většinou přítulnější, neznačkují a zdaleka tolik neutíkají. Zase ale mají 1-2x do roka hárání, pokud nejsou kastrované, kdy hrozí nechtěné zabřeznutí právě třeba od psa-útěkáře. Také těm nevykastrovaným hrozí záněty dělohy, rakovina mléčné žlázy a dalších orgánů.
Výběr je tedy na každém z vás. Jak už jsme zmínili, kastrací se dá předcházet zdravotním problémům a nechtěnému zabřeznutí u fen a psi po kastraci většinou tolik nezapáchají, nemají tak velkou potřebu značkovat, neutíkají za fenami a nehrozí jim riziko zvětšené prostaty a dalších zdravotních potíží.
Každopádně před výběrem psa se pořádně seznamte s charakteristikou plemene a na vybraného se jeďte ještě před koupí podívat. Zaměřte se hlavně na to, v jakých podmínkách žijí a zejména na matku vybraného štěněte.
