Co živnostníkům vadí na EET nejvíce? Ve stručném přehledu uveďme nejčastější důvody:
- Investice do EET a vyšší náklady na provoz
- Technické problémy – podnikatelé hlásí mnohé a opakované potíže při operaci s pokladními systémy, počínaje instalací (protiargument některých dodavatelů EET systémů: uživatelé neumí zařízení ovládat) přes špatný záruční servis, výpadky v systému, kdy se chtěli poplatníci nově registrovat. Také jim vadí, že infolinka není obratem funkční.
- Diskriminace – živnostníci se dotazují, proč je někdo dle jejich slov „zkušebním králíkem“ a jiný má na vstup do EET nesrovnatelně více času.
- Plošná represe, likvidace drobných živnostníků
- Zdržování – obsluhy i zákazníka. Vydávání účtenek po propojení s centrálním systémem zabere více času, obsluha zákazníka bude časově náročnější než dříve, i když budou zaměstnanci proškoleni.
- Zdražování zboží, služeb
- Sankce za nedodržení deadline, tj. 48 hodin pro odeslání tržby k evidenci
- Zákazníci o účtenky nestojí, obchodníci je vyhazují
- Náklad státu na EET, tedy 17 miliard korun, je obrovský
- Pokrytí internetem – náměstkyně ministra financí vychází z analýzy Asociace malých a středních podniků, pokrytí existuje až pro 95 % podnikatelů.
- Zákaz kouření – další důvod k obavě z uzavření podniku. (Dne 9. prosince 2016 Sněmovna na druhý pokus schválila protikuřácký zákon. Z toho plyne, že od konce května příštího roku platí úplný zákaz kouření v restauracích a pohostinských zařízeních s nemožností zřídit speciální kuřárny v místě objektu provozovny. Čeká se na schválení Senátem a podpis prezidenta. Pravicová opozice má výhrady a zákon vidí jako příliš striktní, komunisté se bojí o osud venkovských hospod.). Po zavedení EET skončilo asi 700 hospod – uvádí analýza Sdružení místních samospráv.
- Tuzéry – budou-li uhrazeny jako součást platby kartou, spadají rovněž do EET.
Co na to ministr?
Striktně odmítá argumenty rozhořčených živnostníků, že kvůli EET budou buďto muset zdražit, nebo ukončit podnikání. Investice živnostníků do pořízení pokladního systému odhaduje ministerstvo financí na minimální – u nejmenších podnikatelů půjde maximálně o několik tisíc jednorázově či stokoruny měsíčně – elementární možností je totiž paušál, nejlevnější nepřesahuje 200 Kč, vyplývá z jeho rozhovoru s Danielou Drtinovou pro DVTV. Sofistikovanější systémy jsou sice dražší, ale u větších podnikatelů se bude často zřejmě jednat pouze o upgrade softwaru.
Ti, kteří takto reagují, byli dle A. Babiše v minulosti součástí šedé ekonomiky, neboť státu nepřiznávali příjmy v plné výši. Pro takové podnikatele používá pojem černí pasažéři. Od takových chce státní ekonomiku osvobodit a narovnat tak podnikatelské prostředí. Upozorňuje, že tento zásah vyžaduje a oceňuje velká část samotných živnostníků. A doplňuje, že v např. v roce 2007, kdy byl ministrem financí Miroslav Kalousek, zaniklo 7 000 ekonomických subjektů, kdežto v minulém roce jich bylo výrazně méně, a to 4 800.
Zavedení EET tedy není snahou o likvidaci drobných živnostníků, ani snahou o represi podnikatelů. Neuznává ani výtky ohledně vysokých pořizovacích nákladů, neboť dle propočtů ministerstva financí se jedná o nejmodernější a nejlevnější projekt, který lze pro evidenci tržeb použít. Shodný názor má podle něj i šéf americké finanční správy, se kterým Andrej Babiš o projektu EET hovořil.
Jedním dechem také připomíná poskytnuté kompenzace za zavedení EET, a to jak možnost odpočtu pořizovacích nákladů za zařízení EET ve výši 5 000 Kč z odvodu DPH, tak od 1. prosince 2016 snížení DPH u stravovacích služeb (u jídla a nealkoholických nápojů) v restauracích z 21 na 15 %. U jídla a čepovaného piva by rád docílil ještě výraznějšího snížení na 10 %, jeho návrh ale prozatím nebyl přijat. Za to, že se u točeného piva doposud nepodařilo dosáhnout plánovaného snížení daně na 15 %, si pochopitelně vyslechl kritiku majitelů klasických pivnic – toto téma zůstává velmi žhavé, neboť pivo je chtě nechtě jedním z charakteristických atributů našeho státu. Spotřeba 12 litrů čistého alkoholu na hlavu za rok je enormní a řadí nás k absolutní evropské špičce.
Na druhé straně barikády
Názorový střet navrhovatelů a živnostníků byl očekávaný, postoj a jednání opozice, která stále usiluje o úplné zrušení EET, rovněž přispěly k eskalaci celého sporu. Přesto – nové, zcela neočekávané argumenty nepřibývají a středem pozorování se stává názorový rozkol mezi dotčenými živnostníky. Nelze totiž říct, že by jejich stanoviska k EET jednoznačně poukazovala na konsensus.
Druhá skupina živnostníků sice nevítá EET úplně beze zbytku s euforií, ale jsou s ní smířeni, chápou její indikaci – nutnost i smysl jejího zavedení. I oni vědí, že systém prozatím nefunguje zcela ideálně, úvodními eskapádami při nastavení zařízení si prošli více či méně úspěšně i oni, ale snaží se volit konstruktivní jednání. Mnozí dokonce tvrdí, že je EET systémy nijak neomezují. Nezaznamenali žádné potíže či zdržení provozu a mnohé aplikace považují za snadno ovladatelné – například jim práci ulehčuje i to, že ke každé položce existuje obrazová ikona. Jistá část dokonce nedá na zavedení zákona o EET dopustit a chápe ji jako synonymum pro fair play.
