Finanční gramotnost je definována jako soubor znalostí a dovedností, které člověku umožnují rozumět financím a správně s nimi zacházet v různých životních situacích. Čím lépe člověk rozumí jednotlivým pojmům a čím snáze se orientuje a umí tzv. číst mezi řádky, tím snadnější je pro něj vyhnout se případným nesnázím.
Finanční gramotnost je v dnešní době stejnou nutností jako schopnost řídit auto či ovládat základní operace na počítači.
V zásadě lze tvrdit, že existují tři základní okruhy, v nichž je nezbytné umět se řádně orientovat. Jde o placení a samotné vedení domácnosti, finanční trh a produkty a nakonec (ovšem nikoli co do důležitosti) finanční plánování. Ke každé z těchto oblastí se pojí několik termínů, které je třeba znát. V současné době se už do osnov základních škol zavádí jakési základy finanční gramotnosti, kdy jsou dětem právě tyto pojmy postupně vysvětlovány, což jim později velmi usnadňuje jejich situaci.
Jak jsou na tom české děti?
V roce 2014 byl proveden průzkum týkající se finanční gramotnosti českých dětí navštěvujících základní školy. Výsledky nebyly nijak povzbudivé – 29 % dětí nevědělo o finanční gramotnosti vůbec nic, 45 % mělo o dané problematice jen velmi malé ponětí, necelá čtvrtina se poměrně dobře orientovala, ale pouze 2 % dotazovaných si byla jistá a netápala. Je tedy pochopitelné, že bylo třeba s touto situací něco dělat.
Další otázka se pak týkala toho, jakým způsobem děti dostávají od rodičů peníze (jestli tedy mají vůbec šanci si samotné hospodaření nějak vyzkoušet). Tady byly výsledky o poznání lepší – většina (48 %) dostává peníze pravidelně – buď hotově, nebo na účet, nebo kombinovaně. Dalších 36 % pak dostává peníze nepravidelně podle potřeby, 10 % dostane peníze, jestliže splní nějakou podmínku (např. uklidí domácnost, dostane dobrou známku ve škole a podobně) a 6 % není nijak limitováno.
V současné době se ve většině škol děti učí, co všechno obnáší hospodaření s penězi – jak nakládat s osobním rozpočtem, jak by se rodiče měli stavět k vedení domácnosti, také základy marketingového přístupu a další. Zjednodušenou formou tedy získávají stabilní základy, na nichž lze později stavět.
Finanční gramotnost dospělých v praxi
A že je třeba tyto dovednosti rozvíjet, o tom vypovídá další průzkum, tentokrát provedený na dospělých. Anonymní dotazník se týkal jejich současné finanční situace v domácnosti. Sice téměř 60 % se snaží mít vždy nějakou finanční rezervu, ale tím dobré zprávy končí. Plných 22 % respondentů není schopno ušetřit téměř ani halíř, ale zatím se jim daří vyhýbat se dluhům. Dalších 16 % se pohybuje od jednoho pólu k druhému – jednou jsou v plusu, podruhé padají do dluhů a pak se to další výplatou snaží vytáhnout do černých čísel. Dvě procenta se dostávají do potíží, protože aby lidé přežili, musejí si čím dál častěji půjčovat, a 1 % je trvale ve velkých dluzích.
I když by se mohlo zdát, že 60 % je velké číslo, je třeba si uvědomit, že zbývajících 40 % představuje pro Českou republiku zhruba 4 000 000 obyvatel, což je alarmující. Problémem je také fakt, že většina Čechů bere zadluženost jako normální stav a nemá v plánu s tím něco dělat. Hodně z nich si ani neuvědomuje, kam až mohou dluhy vést a do jakých problémů se člověk kvůli nim může dostat. Jak již bylo tedy zmíněno výše, finanční gramotnost je v dnešní době základním minimem.
